Konopí z vás udělá lenocha: Mýtus, nebo realita?
Upozornění: veškeré informace poskytnuté v článku slouží pouze k edukativním účelům. Účelem článku v žádném případě není kohokoliv svádět, podporovat či podněcovat ke zneužívání jakýchkoliv návykových látek. Článek není vhodný pro osoby mladší 18 let.
- Odkud se vzal stereotyp „líných huličů“?
- Co říkají vědecké studie?
- Vliv CBD na motivaci a produktivitu
- Závěr: Na pravdu si musíme počkat
Odkud se vzal stereotyp „líných huličů“?
Obraz „líného huliče“, který představuje uživatele konopí jako neproduktivní a apatické, není výplodem poslední doby. Pochází z rasově motivované propagandy, kterou již ve 30. letech 20. století vedl Harry Anslinger, první šéf Federálního úřadu pro narkotika. Mediální kampaně využívaly rasových obav, spojovaly konopí s menšinami a vykreslovaly ho jako nebezpečnou drogu, která vede na jedné straně k násilnému chování a kriminalitě, na straně druhé straně k lenosti a nečinnosti.
Tyto představy byly dále posilovány protichůdnými tvrzeními o nadměrné aktivitě a zároveň apatii uživatelů konopí. Zanedlouho poté se objevil termín „amotivační syndrom“, na který odkazovali ve svých vědeckých článcích američtí psychiatři Louis Jolyon West, William McGlothlin a David E. Smith. Amotivační syndrom je „chronická psychiatrická porucha charakterizovaná různými změnami osobnosti, emocí a kognitivních funkcí, jež se projevují nedostatkem aktivity, uzavřeností do sebe, avolicí, apatií, inkoherencí, otupělým afektem, neschopností koncentrace a poruchami paměti“. Syndrom byl poprvé popsán u pacientů, kteří v minulosti dlouhodobě užívali konopí.
Stereotyp líného huliče vydržel dodnes. Schválně, zkuste si Google vyhledávače zadat frázi „cannabis makes you…“ a sami se přesvědčte, jaké výrazy si lidé s konopím nejčastěji spojují.
Co říkají vědecké studie?
Navzdory přetrvávajícím stereotypům nejsou vědecké důkazy o užívání konopí a motivaci příliš přesvědčivé. Dlouhodobé studie, které jsou klíčové pro posouzení, zda existuje souvislost mezi užíváním konopí a motivací, vykazují smíšené výsledky. Pojďme se podívat na některé z nich podrobněji.
Marihuana a amotivační syndrom
Starší, ale i některé novější prameny často odkazují na studii z roku 1992. Výzkumným vzorkem této studie byly opice rhesus, které měly plnit motivační úkoly a rozlišovat barvy a polohu, přičemž pod vlivem marihuany vykazovaly sníženou motivaci k odměně.
Jeden z novějších výzkumů porovnával adolescenty, kteří pravidelně (téměř denně) kouřili marihuanu, se skupinou nekuřáků. Účastníci měli řešit experimentální úlohu se dvěma možnostmi, jednou z možností byla práce oceněná větší peněžní odměnou, druhá varianta byla „nepracovní“ – účastníci mohli ihned získat méně peněz bez jakéhokoli úsilí. Bylo zjištěno, že kuřáci marihuany přešli na „nepracovní“ možnost dříve a získali větší procento výdělku právě z této varianty, což bylo vyhodnoceno jako důkaz snížené motivace.
Studie publikovaná v roce 2017 v časopise Journal of Psychiatry and Neuroscience zjistila, že THC (tetrahydrokanabinol), hlavní psychoaktivní složka marihuany, snižuje ochotu potkanů zkoušet kognitivně náročné úkoly. Zajímavé bylo, že schopnost řešit tyto úkoly nebyla ovlivněna – potkani úkol zvládali, ale nechtělo se jim do něj. Pokud se THC podávalo současně s CBD v poměru 1:1, „lenošivé“ účinky THC nepatrně zeslábly.
Ve studii z roku 2018 vědci testovali souvislost mezi užíváním marihuany a amotivačním syndromem u 505 vysokoškolských studentů. Studie zohledňovala i to, zda účastníci užívají zároveň nějaké další látky, jako je tabák a alkohol. Ukázalo se, že samotné užívání marihuany bylo významně spojeno s nižší iniciativou a vytrvalostí, což jsou znaky amotivačního syndromu. Došli proto k závěru, že marihuana je rizikovým faktorem pro vznik tohoto syndromu.
V hlavní roli dopamin
Jakým způsobem konopí ovlivňuje motivaci a aktivitu? Jedním z možných vysvětlení je změna hladiny dopaminu v mozku. Dopamin je neurotransmiter, chemický posel, jehož úkolem je přenášet nervové vzruchy mezi jednotlivými buňkami mozku a zbytkem těla. Je spojován s potěšením, pocitem štěstí, učením a motivací.
Jak předpokládají některé neurozobrazovací studie zkoumající dopaminergní fungování a citlivost na odměnu u uživatelů konopí, změny v aktivaci nebo fungování dopaminu v limbických oblastech by mohly představovat základ „amotivačního syndromu“.
Konopí, respektive jeho psychoaktivní složka, THC, může zpočátku dočasně zvýšit hladinu dopaminu, což vede k pocitu euforie a potěšení. Vyvolává pocit takzvané „rychlé odměny“. Při pravidelném užívání konopí však může docházet k narušení přirozené rovnováhy dopaminu v mozku a snížení citlivosti receptorů na dopamin. To může způsobit pokles motivace u činností, které nepřinášejí okamžitou odměnu, a snížit schopnost radovat se z běžných činností. Takzvaná hypodopaminergie může vést k horší paměti, nepozornosti a zhoršeném výkonu při učení.
Některé studie naznačují, že souvislost mezi užíváním konopí a sníženou motivací lze vysvětlit souběžně existujícími depresivními příznaky. Depresivní symptomy přispívají k nižší motivaci a výkonnosti, což může být mylně přičítáno pouze samotnému užívání konopí.
Nový výzkum: Konec konopných mýtů?
Pojďme se teď podívat na novější výzkumy, které nabourávají stereotyp vyobrazující uživatele konopí jako líné, apatické a bez špetky motivace. V roce 2022 byla v odborném časopise International Journal of Neuropsychopharmacology publikována studie zkoumající anhedonii (neschopnost prožívat kladné emoce, radovat se ze života), apatii a potěšení na vzorku 274 dospělých a mladistvých uživatelů konopí a kontrolních skupin. Výsledky této studie ukázaly, že užívání konopí s frekvencí 3–4 dny v týdnu není spojeno s apatií či amotivací a reakce na odměny u dospělých a dospívajících je stejná jako u osob, které konopí neužívají. Kontrolní skupiny vykazovaly vyšší anhedonii než uživatelé konopí.
Zajímavá byla také studie Univerzity v Torontu z roku 2024 založená na výzkumu, kterého se zúčastnilo 260 uživatelů konopí rekrutovaných z internetového diskusního fóra Reddit. Výzkum probíhal formou pravidelně zasílaných dotazníků, ve kterých se testovala široká škála motivačních proměnných, od sebehodnocení, apatie a vnitřní motivace až po skutečně vynaložené duševní úsilí. Ukázalo se, že pod vlivem konopí nejsou uživatelé ani více apatičtí, ani méně motivovaní.
Na rozdíl od zjištění týkajících se motivace se však v této studii objevily důkazy, že intoxikace konopím negativně souvisí s některými aspekty svědomitosti. Marihuana sice neměla vliv na vůli, odpovědnost a pracovitost, chroničtí uživatelé konopí ale uváděli, že když jsou „zhulení“, jsou impulzivnější, méně organizovaní a méně pořádní, ochotnější lhát, aby dosáhli svého, a méně ochotní dodržovat společenská pravidla.
Tato studie (stejně jako některé další) však má určitá omezení a výsledky nemusí být zobecnitelné na širší populaci uživatelů konopí.
Vliv CBD na motivaci a produktivitu
Pokud jde o kanabinoid CBD (kanabidiol), nejsou nám známy výzkumy, které by hodnotily vliv této nepsychoaktivní sloučeniny z rostliny konopí na lenost či produktivitu. Víme však, že CBD má terapeutický potenciál a může napomáhat při zmírňování stresu, úzkosti a depresivních příznaků, ale také zlepšovat spánek a pomáhat při nespavosti, čímž může nepřímo ovlivňovat také aktivitu a motivaci.
Sami určitě víte, když jste nevyspalí nebo bez nálady, většinou se vám do ničeho nechce, a to ani tehdy, když vám někdo nabízí lákavou odměnu.
Kanabinoidy ovlivňují řadu mechanismů v těle prostřednictvím endokanabinoidního systému, interakcí s endokanabinoidními receptory CB1 a CB2, které se nacházejí v celém našem těle. Silná vazba THC na receptory CB1 v mozku je spojená s psychoaktivními účinky, pocity euforie či zvýšenou chutí k jídlu. CBD působí jako částečný antagonista těchto receptorů, což znamená, že může blokovat nebo snižovat nežádoucí účinky THC. To ostatně potvrdila již zmiňovaná studie z roku 2017, kdy při souběžném podávání THC a CBD v poměru 1:1 vzrostla ochota potkanů pustit se do náročných úkolů.
Za zmínku stojí také studie z roku 2016, ve které se zjistilo, že CBD může snižovat motivační dysfunkci prostřednictvím aktivace receptorů 5-HT1A, které uvolňují dopamin. V té samé studii se také uvádí, že i kanabinoid THCV (tetrahydrokanabivarin) má terapeutický potenciál, který by se dal využít pro dysregulované chování motivované odměnou, tedy pro lidi, kteří mají problémy s kontrolou svého jednání kvůli silné touze po odměně a potýkají se například se závislostmi nebo poruchami příjmu potravy.
Závěr: Na pravdu si musíme počkat
Tvrzení, že konopí způsobuje lenost, je jedním z nejznámějších stereotypů. Jak je vidět, ani vědci ale nemají o vztahu mezi užíváním konopí a motivací jasno. Některé (zejména starší) studie naznačují, že THC, hlavní psychoaktivní složka konopí, může snižovat motivaci a ochotu vykonávat náročné úkoly tím, že mění hladinu dopaminu v mozku a snižuje citlivost receptorů na dopamin. Pravidelní uživatelé marihuany mohou preferovat snadnější úkoly s menší odměnou, což by mohlo být důkazem snížené motivace.
Spojení mezi užíváním konopí a sníženou motivací však může být způsobeno například i souběžnými depresivními příznaky.
Dvě studie publikované mezi roky 2022–2024 se přiklánějí k tomu, že užívání konopí není spojeno s apatií ani amotivačním syndromem. Tyto studie naznačují, že reakce na odměny u uživatelů konopí jsou podobné jako u osob, které konopí neužívají.
CBD by mohlo nepřímo zvyšovat motivaci a produktivitu díky svému terapeutickému potenciálu (zmírňování úzkosti a deprese, zlepšení kvality spánku) a zároveň částečně zmírňovat případnou lenost vyvolanou THC.
Když to shrneme, dobře provedených empirických výzkumů o vlivu konopí na motivaci a produktivitu je zatím velmi málo, a přetrvávající stereotypy tak budeme moci přehodnotit až na základě nových, podrobnějších, studií.
Autor: Michaela Mádlová
Foto: Shutterstock
„Veškeré informace uvedené na této webové stránce, jakož i informace, které jsou prostřednictvím této webové stránky poskytovány, slouží pouze ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde uvedených není určena jako náhrada lékařské diagnózy a nelze takovou informaci považovat za lékařskou radu či doporučenou léčbu. Tato webová stránka nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné nezákonné činnosti. Další informace naleznete v našem Prohlášení o odpovědnosti.“